Poslední cesta Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví s petičním stanem a na besedu se zaměstnanci nemocnice vedla v pondělí 23. září do Zlína. Také zde je nedostatek personálu a Krajská nemocnice T. Bati, která je akciovou společností zřizovanou krajem, kvůli tomu musí omezovat provoz některých oddělení. S problémy zlínské nemocnice byl během diskuse s více než stovkou zaměstnanců konfrontován přímo hejtman Jiří Čunek. Beseda trvala přes čtyři hodiny a zúčastnili se jí také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková. Předseda představenstva krajských nemocnic Radomír Maráček, který byl rovněž pozvaný, nepřišel.
Těžkou situaci přetěžovaných zaměstnanců potvrdila v petičním stanu na náměstí při podepisování Petice proti zhoršování dostupnosti a kvality zdravotní péče nyní už bývalá sestra zdejší nemocnice: „Před měsícem jsem z nemocnice odešla. Nevíte, jak se mi ulevilo. Nemusím sloužit a vydělám si podstatně víc.“
„V momentě, kdy nemocnice omezuje počet lůžek z důvodu nedostatku personálu a posílá nedoléčené pacienty do péče sociálních služeb, nelze nemluvit o krizi ve zdravotnictví. Není divu, když sestry u nás mají jen 23 až 24 tisíc hrubého v základu mzdy, sestra po 32 letech praxe 34 tisíc,“ zdůraznila na besedě předsedkyně odborové organizace v Krajské nemocnici T. Bati Martina Hvozdenská. A dodala, že kvůli chybějícímu nižšímu a pomocnému zdravotnickému personálu musí sestry navíc vedle odborné zastat i tuto práci. „Ale to by sanitárka musela dostat tolik, aby to chtěla dělat,“ zdůraznila Martina Hvozdenská.
„Když jsem před třiceti lety nastupovala na školu, zdravotní sestra byla celkem prestižní povolání. Své dceři jsem ale „zdrávku“ zakázala. Zkazila by si život. Za pár let by byla totálně vyčerpaná, vyhořelá a v podstatě by živořila,“ uvedla všeobecná zdravotní sestra Hana Filimošinová. „Zdravotní sestry zdravotnictví hromadně opouštějí. Pokud nebudou adekvátně ohodnoceny, tyto odchody se nezastaví. A sestra, která systém opustí, se do něj už nikdy nevrátí. Za mnohem lepší peníze získá zaměstnání, kde nebude ve stresu a jednou nohou v kriminále a po osmi hodinách půjde s čistou hlavou z práce domů,“ dodala.
„Starší lékaře, kteří postupně odcházejí do důchodu, nahrazuje nová generace lékařů, které bohužel nemá kdo vzdělávat a předávat jim zkušenosti. Starší a zkušení lékaři jsou naprosto přetížení, slouží neúměrné množství přesčasových hodin a pro vzdělávání mladých kolegů zkrátka nemají prostor,“ upozornila na další problém lékařka z gynekologicko-porodnického oddělení a předsedkyně místní organizace LOK-SČL Marcela Henčlová.
„Tak naštvané lidi jako nyní jsem tady za osmnáct let neviděl,“ doplnil ji další lékař.
Předseda ČMKOS Josef Středula řekl, že do Zlína dorazil, aby podpořil kolegy z Krizového štábu. „Politici totiž na problémy zdravotnictví voliče neupozorňují. Mlčí o nich, nebo je zapírají. Zdravotníci nyní na problémy začali hlasitě a otevřeně upozorňovat, protože jsou reálné a každodenně se s nimi při poskytování péče setkávají. Proto je tato iniciativa trnem v oku současného ministra zdravotnictví. Ten problémy řešit nechce a za mě by bylo lépe, kdyby raději dál zpíval,“ podotkl Středula.
Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek připustil, že je české zdravotnictví podfinancované a že nemocnice nedostávají na poskytovanou péči dostatek prostředků: „Je nutné, aby se platby za jednotlivé úkony narovnaly. Pokud jedna nemocnice dostává za stejný výkon jiné prostředky než druhá, je to systémová chyba. Není normální, aby nemocnice mohly fungovat jen díky tomu, že je kraje nebo jednotlivá města dotují ze svých rozpočtů,“ dodal.
Účastníci diskuse společně hejtmana vyzvali, aby ministra zdravotnictví upozornil, že je české zdravotnictví v krizi a jeho situace naprosto neodpovídá tomu, co veřejnosti Adam Vojtěch prezentuje.
Foto Jana Hnyková a Ewing PR
