Kratší pracovní doba a práce přesčas

Protože pečuji sama o desetiletou dceru, dohodla jsem se se svým zaměstnavatelem na kratší pracovní době. Teď k nám však nastoupila nová vedoucí a já mám strach, že po mně bude chtít, abych pracovala přesčas. Jak je to vůbec s prací přesčas v mém případě? Může mi zaměstnavatel práci přesčas nařídit? H. M., Praha

V ust. § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je uvedena definice práce přesčas: „Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.“

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu a zároveň zaměstnancům s kratší pracovní dobou nemůže zaměstnavatel práci přesčas nařídit. Tento zaměstnanec může vykonávat práci nad rámec své sjednané kratší pracovní doby pouze se svým souhlasem. Prací přesčas však nebude celá jeho práce vykonaná nad rámec kratší pracovní doby, ale až práce vykonaná nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Za vykonanou práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby až do limitu stanovené týdenní pracovní doby zaměstnanci náleží pouze mzda nebo plat za odpracovanou dobu, nikoliv zvýhodnění za práci přesčas.

Příklad

Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na kratší pracovní době – 35 hodin týdně. Prací přesčas je u tohoto zaměstnance až 41. hodina, nikoliv 36. hodina.

Ve vztahu k položenému konkrétnímu dotazu je tedy zřejmé, že zaměstnankyně zaměstnaná na kratší pracovní dobu zásadně není povinna odpracovat a ani zaměstnavatel jí nemůže jednostranně nařídit práci přesčas. Zaměstnankyně proto nemůže být platně v souladu s právními předpisy nucena nad rámec svého sjednaného kratšího úvazku pracovat přesčas. Jediné řešení odpovídající právním předpisům je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, v jejímž rámci by zaměstnanec prokazatelným způsobem projevil souhlas práci přesčas nad rámec svého úvazku dobrovolně odpracovat.

Podobné články

Aktuality 1. 2. 2026 / 21:01

Zdravotničtí pracovníci a úprava nehtů – laboratorní pracovníci

Článek vychází ze stanoviska Ministerstva zdravotnictví, sekce ochrany a podpory veřejného zdraví. Úprava nehtů je právně upravena v příloze č. 3 písm. c) ve vyhlášce č. 306/2012 Sb.

Aktuality 15. 1. 2026 / 7:17

Musí zaměstnavatel přispívat na doplňkové penzijní spoření?

Chápeme správně, že v roce 2026 by měl zaměstnavatel povinně poskytovat zaměstnancům příspěvek na doplňkové penzijní spoření, pokud jsou zařazeni do kategorie třetí z důvodu pracovní polohy?

Aktuality 15. 1. 2026 / 7:03

Produkt spoření na stáří, na který by měl zaměstnavatel přispívat

Co se rozumí produktem spoření na stáří, na který by měl zaměstnavatel vybraným zaměstnancům přispívat?

Načíst další
 
Napište námPřihláška