Není vždy důležité být první v cíli, ale doběhnout

Každodenní kolotoč, náročné směny, zvyšující se počty pacientů, stres, únava, obrovská zodpovědnost k nemocným a k tomu ještě vyčerpávající práce odborářů pro ostatní spolupracovníky často vyvolávají pocity úzkosti a přepracovanosti. Vzhledem k současné situaci a následným změnám ve společnosti může u řady lidí narůstat nejistota, obavy, strach. Musíme se všichni smířit s tím, že život se mění. Řada lidí má zdravotní, osobní, pracovní, finanční i existenční starosti a na další činnosti, na které jsme byli zvyklí, již nemáme energii, náladu či chuť.
Je třeba si i v současných podmínkách udržovat alespoň nějakou část struktury dne a nezapomínat na sebe. Čas, který máme, je potřeba opravdu využít. S úzkostí, kterou vyvolává současná nejistota, je potřeba programově bojovat. I když si to část lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, nechce připustit, s úzkostí a přepracovaností, myslím, bojuje většina z nás. Lékaři doporučují (pokud to situace dovolí) dostatečný odpočinek a spánek. Samozřejmě důležitá je i vhodná strava, pohyb na čerstvém vzduchu a přiměřená konzumace alkoholu.
Nesnažte se také po vyčerpávající službě zvládnout vše najednou (domácnost, navařit na několik dní dopředu). Snažte se odpočívat, věnujte se nejbližším a načerpejte energii. To je určitá prevence před dalším vyčerpáním. Povídejte si spolu, abyste si zachovali pocit sounáležitosti, blízkosti a opory. To potřebujete víc než naleštěný byt.
Trávení volného času je na každém z nás. Někdo preferuje pasivnější způsob, jiný aktivní. Někdo je rád mezi lidmi, jiný si vystačí sám. Pokud máte pocit, že už jste psychicky hodně vyčerpaní, obraťte se na profesionály, není to ostuda, je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Není vždy důležité být první v cíli, ale doběhnout.
Stále si děláme hlavu z toho, aby nás někdo nenařkl, že toho pro zaměstnance děláme málo. Tíží nás to a ptáme se sami sebe, zda to tak opravdu není. Netrapte se hloupostí lidí, kteří vás obtěžují nesmyslnými požadavky, pošlete je klidně o dům dál a zachovejte si svoje duševní zdraví pro věci daleko důležitější, než jsou jejich stížnosti nebo požadavky. Děláme, co je v našich možnostech. A pokud si toho někdo neváží, není třeba mu to vysvětlovat. Tito zaměstnanci to stejně nechtějí pochopit, oni jenom potřebují si na někom zchladit žáhu. Známe to všichni.
Tento rok začal a vyjednávání kolektivních smluv bude opravdu psychicky náročné. Proto musíme my sami být v pohodě, abychom vyjednali to nejlepší pro naše spolupracovníky. Přeji všem hodně sil a mnoho úspěchu.

Bc. Monika Stejnerová – vizitka

Již 36 let pracuji ve zdravotnictví ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Stejný počet let jsem členkou odborové organizace, asi deset let ve funkci místopředsedkyně ZO, od února loňského roku ve funkci předsedkyně ZO. Pracovala jsem jako všeobecná sestra na klinice adiktologie. Vystudovala jsem pomaturitní specializační studium v oboru psychiatrie. V roce 2008 jsem nastoupila na oddělení žurnální služby jako vrchní sestra. Vystudovala jsem vysokou školu obor ošetřovatelství a pracovala zde 13 let. Od roku 2021 jsem byla uvolněna do odborové funkce na plný úvazek. V minulém volebním období jsem byla členkou krajské rady OS. V současnosti jsem byla zvolena opět do krajské rady a také do výkonné rady OS, jsem řídící sekce nemocnic. Svůj volný čas trávím s rodinou a přáteli.

Podobné články

Aktuality 19. 2. 2026 / 9:08

Přeměna nemocnic na a. s. je zbytečný a rizikový experiment

Plán jihomoravského hejtmana Grolicha převést krajské nemocnice na akciové společnosti vyvolal odpor. Odbory varují, že změna může zhoršit situaci zaměstnanců a ohrozit dostupnost zdravotní péče.

Aktuality 12. 2. 2026 / 14:53

Jsem členem odborů a jsem na to hrdý

Když se mě někdo zeptá, zda jsem členem odborové organizace, odpovídám s hrdostí: „Ano, jsem." Ne proto, že by to byla nějaká módní záležitost nebo povinnost.

Aktuality 21. 1. 2026 / 18:54

Naděje má hluboké dno

Člověk je bytost žijící mezi tím, co je, a tím, co by mohlo být. Právě v tomto napětí se rodí naděje – vytrvalá síla, která člověka provází i tehdy, kdy se rozum zastaví před zdí, již nelze přelézt.

Načíst další
 
Napište námPřihláška