Skončilo období dovolených a začalo období předvolebních slibů. Strany se předhánějí v tom, co voličům nabídnou (naslibují). A slibují opravdu hodně. Zvyšování mezd i platů, snižování daní, odvodů do sociálního pojištění… Nejsem ekonom, ale pokud například snížíme odvody do sociálního pojištění, odkud se vezmou peníze na důchody, nemocenské a ostatní sociální náklady, které budou potřeba? Neustále nás někdo informuje, že do systému jde málo peněz, že jednoho dne nebude na důchody. Proč tam nemít rezervu? Tomuhle opravdu nerozumím (všichni se přece snažíme mít nějakou finanční rezervu i doma). Mně by se spíš místo snížení odvodů líbilo proplácet první tři dny nemocenské. Pomohlo by to těm, co to opravdu potřebují.
S plněním slibů nemám dobré zkušenosti. V roce 2005 z naší nemocnice udělala ODS akciovou společnost. Jako důvod uváděli odměňování. Slibovali, že zaměstnance budou moci odměnit lépe za jejich práci. Protože ve státním jsou vázáni platem a nemohou nám dát (i když by chtěli) víc. Nechtěli jsme to. Nevěřili jsme tomu. Sepisovali jsme petici. Opoziční strany byly proti. Přesto jsme se akciovou společností stali.
A jak dopadl slib s odměňováním? Změnila se nám mzdová tabulka, přidáno jsme dostali během 10 let pouze 2x 3 procenta. Přesto že se zvedaly platové tabulky a sestry se ve státním posouvaly o třídy výš. A tím dostaly několikrát přidáno. My ne. Některé nárokové složky převedli do nenárokových, ty pak rozdělovaly vrchní sestry.
Z kolektivního vyjednávání se stal boj o peníze. Vyjednat přidání se nám nedařilo. Upozorňovali jsme na odchod kvalifikovaného personálu do státních zařízení (kde rozdíl mezi naší a státní tabulkou činil již několik tisíc korun). Chtěli jsme státní tabulky. Až když i vrchní sestry pociťovaly nedostatek personálu, vedení nemocnice navýšilo nenárokové složky mzdy.
V té době začal nedostatek personálu i v příspěvkových organizacích. Nové sestry nenastupovaly, starší odcházely. Když si spočítaly, o kolik peněz ročně přijdou jen proto, že pracují v akciové společnosti, našly si lépe placenou a méně náročnou práci. V roce 2015 a 2016 jsme dostali do mezd 5 % stejně jako dostaly kolegyně do platů. V roce 2017 10 procent. Vláda se snažila zabránit dalšímu odchodu personálu ze zdravotnictví. Minulé vlády to moc nezajímalo. Teď jsem konečně dostali přidáno stejné procento, ale z úplně jinak vysoké částky. Naše tarify se proto stále vzdalují státním. Takže, když k nám měla nastoupit sestra, vzkázala, že si najde lepší práci (pravděpodobně bez nočních a víkendů) a za více peněz.
A to mě vede k dalšímu slibu o sjednocení odměňování pracovníků ve zdravotnictví pod systém platů bez ohledu na zřizovatele. Nepodařil se. Proč? To se mohu jen dohadovat. I když v Karlovarském kraji slibuje zřizovatel platovou tabulku ve svých zařízeních akciových společnostech od ledna 2018. Vedení tohoto kraje pochopilo, že přechod odměňování pod platy je jedna z možností, jak zabránit odchodu personálu z nemocnic. Možná by se mohly přidat i ostatní kraje. Nemyslím si, že by to byl jediný krok ke stabilizaci personálu ve zdravotnictví, ale určitě by k tomu hodně přispěl. Nástupní plat by byl všude stejný.
Také doufám, že peníze na 2000. příplatek pro směnnost budou i v příštím roce a pro všechny směnující zaměstnance, stejně jako budou peníze na slibované 10% přidání. Protože pokud ne, tak to nejen nepovede ke stabilizaci, ale odejdou další nespokojené sestry.
Zkušená zdravotní sestra s několikaletou praxí v nemocnici si může najít a vykonávat práci kdekoliv mimo zdravotnictví. Ale sestru může dělat zase jenom sestra s odpovídající kvalifikací. Také ji musí někdo zkušený zapracovat. A zapracování není otázka týdnů ani měsíců. Jsou to spíše roky (dnes nejen díky stále náročnější péči o pacienty, ale i díky několikanásobné administrativě). Myslím si, že narůstající administrativa také odrazuje nastupující sestry (já jsem šla studovat na porodní asistentku, abych pomáhala nastávajícím maminkám, kdybych chtěla sedět v kanceláři u papírů, šla bych studovat ekonomickou školu).
Vláda sestrám nařídila tříleté vzdělávání na vysokých školách. Nenastavila však dostatečný rozsah praxe ve výuce. Já jsem studovala dvouletou nástavbu na porodní asistentku. Měly jsme jen odborné předměty. Polovina výuky probíhala formou praxe na lůžkovém oddělení v nemocnici pod dohledem odborné učitelky. Naučily jsme se, co obnáší péče o pacienty. V praxi nás máloco zaskočilo. Stejně i na zdravotních školách byl dostatek praktické výuky pod dohledem.
Ovšem dnes vzhledem k náročnosti péče o pacienty není možné, aby sestry ještě prováděly výuku budoucích sester (bakalářek). Dnešní bakalářky napíší několik seminárních prací (asi příprava na narůstající administrativu), ale praxi pod dohledem nemají. Do nemocnic chodí ale často jen pro razítko, že absolvovaly praxi. Někdy se ani netají tím, že stejně do zdravotnictví nenastoupí. Chtějí jen bakalářský titul. Ty co nastoupí, neví, do čeho jdou. Často očekávají vedoucí pozici, nikoliv práci u lůžka. Skutečná realita je pak často zaskočí. Stejně jako neadekvátní finanční ohodnocení. Takže z těch, co nastoupí, část odejde hned a část se nevrátí po mateřské. My co zůstáváme, stárneme. A kdo nás jednoho dne nahradí?
A tak přemýšlím, koho budu v podzimních volbách volit. Kdo mi co vzal a kdo mi co dal. Komu opravdu záleží na všech občanech naší země. Kdo své sliby splnil a kdo ne. Nové sliby mě už nepřesvědčí.
Monika Kudrová – vizitka
Jsem porodní asistentka s atestací instrumentářky. Po ukončení nástavbového studia jsem nastoupila v roce 1987 na porodnicko-gynekologické oddělení v Mladé Boleslavi jako porodní asistentka. Od roku 1994 pracuji na operačních sálech porodnicko-gynekologického oddělení. V roce 1997 jsem ukončila pomaturitní specializační studium v oboru instrumentování na operačním sále. Od nástupu do zaměstnání pracuji ve směnném provozu. Členkou odborů jsem od roku 1987. Ve výboru ZO pracuji od roku 2002. Od roku 2008 jako místopředsedkyně a od roku 2015 jako předsedkyně. Od roku 2010 pracuji v krajské radě Středočeského kraje a jedno volební období od roku 2010 jsem byla členkou dozorčí rady OS. Nyní jsem od roku 2014 členkou výkonné rady OS a členkou ekonomické komise. Pokud mi zbyde čas, relaxuji při čtení detektivek.