Příští měsíc mi bude čtyřiašedesát let a myslím si, že mám obrovské štěstí na dobu, ve které žiji. No asi tím úplně nezapadám do obvyklého českého remcání, naříkání, nadávání a stýskání si. Jenže už ten fakt, že jsem ze šťastné generace, která neprožila válku, je velkolepý. Jasně, socialismus velice poznamenal život našich rodin, na to se nedá zapomenout. Za krásné ale považuji, že i přes to jsem poté stihla procestovat Evropu křížem krážem a dokonce se díky svým blízkým dostat i dál – do Číny, Japonska, Jordánska a Izraele. Když jsem stála na těch slavných místech, snažila jsem se co nejintenzivněji prožít okamžiky, o nichž mě dříve nikdy nenapadlo, že by mě mohly potkat.
Velice si vážím toho, jaký život mohu žít. Protože vím, že to není samozřejmé, být (plus mínus) zdravý, mít v pořádku rodinu, mít práci, která člověka baví, spolupracovníky, s nimiž se rád potkává, a také možnost užít si svých koníčků – v mém případě cestování.
Koronavirus loni obrátil na ruby životy lidí po celém světě. A i když se situace nyní výrazně zlepšuje, bojím se, že už nikdy nebude úplně jako dřív. Štve mě, kolik zbytečných hloupostí udělala vláda, jak nezodpovědně se chovali někteří mediálně známí lékaři, jakým kravinám byli lidé ochotni uvěřit, protože to bylo jednodušší než vzít vážně nebezpečí nové choroby a chovat se podle toho, štve mě toho zkrátka v této souvislosti hodně. Slovník mých poznámek při sledování televizního zpravodajství výrazně zhrubl a přiznávám, že nadávka idiot v něm zaznívala snad denně. Ano, bez toho všeho bych se ráda obešla, ale na druhou stranu mám naprosto jasno v tom, že jde o záležitosti méně podstatné.
Opravdu podstatné je pro mě totiž to, že průběh onemocnění covidem loni v září byl v naší rodině sice dost hnusný, ale všichni jsme to přežili a nikdo jsme nemuseli skončit v nemocnici na přístrojích. A že máme velké štěstí, že se celý vyspělý svět dokázal spojit a podpořit vývoj očkovacích vakcín. Bylo naštěstí na co navázat, protože vakcíny byly již dříve připravované kvůli MERS a SARS, ale stejně je neuvěřitelné, jak rychle se je díky odbourání byrokratických a finančních překážek podařilo vyvinout, standardním způsobem prověřit a začít masově vyrábět. O něčem takovém se dřívějším generacím postiženým morem či španělskou chřipkou ani nesnilo.
To až my máme to štěstí, že když nás postihla zabijácká pohroma, máme k dispozici už za rok očkování, několik za určitých okolností účinných léků a na přípravě dalších se stále intenzivně pracuje. Neuvěřitelně rychlý vývoj různých testovacích metod si také zaslouží obdiv a významně pomohl situaci zvládat a zabránit dalším úmrtím.
Všechny tyto souvislosti si jasně uvědomuji a velice vážně beru slova odborníků o tom, že k potlačení koronaviru je třeba, aby bylo naočkováno nejméně 70 procent populace. Všichni v naší rodině, včetně širší rodiny, už jsou proto naočkováni – ti starší oběma dávkami, ti mladší zatím alespoň první. Protože mám-li to štěstí, že kvůli svému bezpečí a bezpečí lidí kolem nás nemusím posílat své syny do války, ale stačí, když se všichni dojdeme naočkovat, vážím si toho a uděláme to. Kvůli těm, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou. I kvůli tomu, že se snažíme nebýt hloupí, sobečtí a neparazitovat na druhých, čili kvůli svému svědomí a svým životním hodnotám.
Šmucler ochrnul a média se zase vyznamenala
Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler po očkování proti onemocnění COVID-19 ochrnul na půlku obličeje, vyfotil se při tom a prostřednictví sociálních sítí fotku poslal do světa. Titulky že „Šmucler po očkování ochrnul“ a zmíněná fotka proletěly všemi novinami, časopisy a zpravodajskými weby. Odpírači očkování jistě jásali ve velkém.
A všechna média, kde jsem tuto zprávu četla, profesionálně naprosto selhala – s výjimkou Blesku. Ten jako jediný totiž přinesl informaci celou: „Po druhé dávce očkování mi v souladu se známými komplikacemi napůl ochrnul obličej,“ napsal lékař, který se v posledních měsících zviditelnil komentováním covidové krize, na svůj facebookový profil. „U lidí, kteří měli dřív takzvanou Bellovu parézu (obrna lícního nervu – pozn. Red.) s tím, že jim ochrnul obličej, je vyšší pravděpodobnost, že zejména po vakcínách značky Pfizer se jim to stane znovu,“ Přiznal také, že mu v minulosti ochrnul obličej několikrát. „Já jsem se radil dopředu i s naším největším odborníkem na očkování, ten mi doporučil, abych se nenechal očkovat. Ale udělal jsem to, protože jsem doktor a nechtěl jsem, aby se mě pacienti báli,“ říká Šmucler s tím, že se na vše připravoval léky. A jak dlouho trvalo, než se mu zase vrátil do obličeje cit? Několik měsíců. „Já jsem fotku publikoval poté, co to skončilo, abych lidem ukázal pozitivní příběh. Abych dal najevo, že se můžou stát různé věci, ale zvládne se to,“ tvrdí.
Co obrnu způsobuje, ale neví – a to ať už jde o incidenty minulé, případně i konkrétně tento. Nevylučuje totiž, že mohlo jít klidně o shodu náhod a že vakcína komplikaci nezapříčinila. „To neví nikdo (co způsobuje Bellovu parézu – pozn. Red.). Není to medicínsky úplně rozřešené,“ řekl pro Blesk.cz. Takzvaná Bellova paréza bývá nejčastější příčinou obrny lícního nervu a následné paralýzy svalů ve tváři. Jejím původcem je nejspíše zánět samotného nervu, ale poznatky pořád chybí.“
Takže vzhledem k předcházejícím zdravotním problémům očekávaná potíž, žádná senzace. Ovšem to se z našich médií dozvěděl jen málokdo.
Exprezident Klaus poprvé v supermarketu
Exprezidenta Klause otázky novinářů a koronavirové nesnesitelné omezování jeho osobních svobod nejspíš rozrušilo tak, že těsně před svou osmdesátkou poprvé v životě vstoupil do supermarketu, konkrétně do Kauflandu.
Blesk to popsal takto: „Já jsem nikdy v tak velkém obchodě ještě nebyl, já jsem byl absolutně šokován. To jsou desítky metrů, že nedovidíte na konec. Byl jsem také šokován, že všichni lidé tam mají roušku, já ji nenosím nikdy. A byl jsem šokován, co všechno tam je,“ uvedl Klaus, který tak pravděpodobně na nákup opět vyrazil bez roušky či respirátoru.
„To, zda měl, či neměl roušku, je pouze domněnka. Jsme přesvědčeni, že pan exprezident je svéprávný člověk a je schopný nést zodpovědnost za své činy a sám posoudit, zda se chová ohleduplně vůči svým spoluobčanům. My děláme všechno pro to, abychom zajistili maximální hygienická opatření a bezpečné nákupní prostředí pro naše zákazníky i zaměstnance,“ vzkázala mluvčí Kauflandu.“
Náš exprezident je tak nejen hlasitým a vytrvalým protirouškovým disidentem, ale i odvážným objevitelem. Navíc prý zvažuje svůj návrat do politiky. Jako kdybychom zábavy s těmi současnými politiky měli snad málo!
A pokud jde o jeho demonstrativní chození bez roušky, vzpomenu si vždycky zároveň na někoho jiného – na britskou královnu a její rodinu. Ona, dáma jistě naočkovaná a od koronavirové nákazy držená v bezpečné vzdálenosti, celý pohřeb svého chotě absolvovala vzorně a důstojně v roušce. I když by jí těžko mohl někdo zazlívat, kdyby ji neměla. Jenže ona disciplinovaně respektovala platná nařízení. Inu někdo je opravdu respektu hodná osobnost, někdo jen arogantní narcis.