Dne 3. 9. 2025 byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zveřejněn zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů, který nabude účinnosti dne 1. 1. 2026. Zákon zavádí povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie podle právních předpisů o ochraně veřejného zdraví pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem, celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami), přispívat těmto zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření (dále jen „penzijní připojištění“, „doplňkové penzijní spoření“ či „produkt spoření na stáří“).
Cílem nové právní úpravy je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu. Daný zákon tak doplňuje systém, který byl zákonem č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2025 zaveden v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do 4. kategorie.
Co se rozumí pod pojmem „povinný příspěvek“?
Povinným příspěvkem se rozumí příspěvek účastníka produktu spoření na stáří, který za něho platí zaměstnavatel na základě povinnosti stanovené výše uvedeným zákonem. Povinný příspěvek se liší od příspěvku zaměstnavatele, který je placen výlučně dobrovolně nebo na základě jiných právních skutečností (například na základě pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele).
Výše povinného příspěvku
Povinný příspěvek činí 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období (= kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci) odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce.
Není vyloučeno, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci vyšší příspěvek na produkty spoření na stáří, než stanovuje právní úprava. Může tak činit dobrovolně, nebo může taková povinnost vyplývat z pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele. Část takto placeného příspěvku, která převyšuje zákonem stanovenou výši, však nemá povahu povinného příspěvku.
Vznik povinnosti zaplatit povinný příspěvek
Povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří se aktivuje pouze tehdy, jestliže zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatní. Toto řešení vychází ze skutečnosti, že III. penzijní pilíř je dobrovolným systémem. Záleží tedy na rozhodnutí zaměstnance, zda má vůbec sjednáno penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Aktivní postup ze strany zaměstnance je také nutný i z toho důvodu, že bez něj zaměstnavatel neví, u které penzijní společnosti má zaměstnanec penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, a nezná ani další údaje, které jsou nezbytné pro zaplacení povinného příspěvku.
Zaměstnanec v oznámení o tom, že uplatňuje své právo na povinný příspěvek, uvede:
a) obchodní firmu penzijní společnosti, u níž má produkt spoření na stáří, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek,
b) číslo účtu penzijní společnosti, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek, a
c) další údaje nezbytné pro zaplacení povinného příspěvku (například číslo smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření nebo rodné číslo účastníka, které je třeba uvést jako variabilní symbol apod.).
U oznámení o uplatnění práva na povinný příspěvek se primárně vyžaduje písemná forma. Současně se však připouští, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci učinit oznámení i jiným způsobem (například použitím informačního systému, do něhož má zaměstnanec přístup).
Pokud zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, začíná prvním dnem následujícího kalendářního měsíce běžet první rozhodné období, za které se posuzuje odpracování stanoveného počtu směn rizikové práce a zjišťuje vyměřovací základ, z něhož se vypočítává výše povinného příspěvku. Povinný příspěvek je potom splatný do konce následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období.
Příklad:
Pokud zaměstnanec oznámí zaměstnavateli například 25. ledna 2026, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, je prvním rozhodným obdobím měsíc únor 2026 a první povinný příspěvek je splatný do 31. března 2026.
Informační povinnost zaměstnavatele
Protože se povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek aktivuje pouze tehdy, když zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatní, musí být proto toto nutně doprovázeno i informační povinností zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Ta zajistí, že se dotčený zaměstnanec o této možnosti vůbec dozví a bude ji tak moci využít.
Zaměstnavatel musí splnit informační povinnost vůči zaměstnanci před tím, než zaměstnanec vůbec začne vykonávat rizikovou práci. Informační povinnost je třeba splnit písemně. Pokud by zaměstnavatel plnil informační povinnost v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.
Přechodné ustanovení zákona pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. 1. 2026, již rizikovou práci vykonává. V takovém případě vůči němu nemůže zaměstnavatel splnit informační povinnost před tím, než zaměstnanec začne rizikovou práci vykonávat. Vzhledem ke smyslu informační povinnosti je však žádoucí, aby byla splněna i vůči stávajícím zaměstnancům. Přechodné ustanovení proto stanoví pro zaměstnavatele lhůtu 15 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. do 16. 1. 2026, pro splnění informační povinnosti. Stávající zaměstnanci by tímto měli mít možnost uplatnit své právo na povinný příspěvek tak, aby prvním rozhodným obdobím byl již následující kalendářní měsíc, tj. únor 2026.
Povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaplacení povinného příspěvku
Se skutečností, že zaměstnavatel platil povinný příspěvek na produkt spoření na stáří, se pojí mírnější podmínky čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření. Zaměstnanec proto musí mít k dispozici doklad, kterým vůči penzijní společnosti doloží, že zaměstnavatel platil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vydat bezplatně a bez žádosti, nejpozději do konce kalendářního měsíce, kdy povinný příspěvek poprvé uhradil.
Potvrzení o povinném příspěvku může být pro zaměstnance důležité i po několika letech od jeho vydání. Navíc nelze vyloučit, že může dojít i k jeho ztrátě nebo zničení. Proto se zavádí i povinnost zaměstnavatele vydat na žádost zaměstnance druhopis tohoto potvrzení. V takovém případě však již jeho vydání není bezplatné a zaměstnavatel má vůči zaměstnanci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s vydáním druhopisu vzniknou.
Povinnost zaměstnavatele vést evidenci
Zaměstnavatel je povinen vést záznamy o povinném příspěvku, konkrétně:
a) seznam zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci a uplatnili právo na povinný příspěvek, s uvedením jména a příjmení a data narození těchto zaměstnanců,
b) údaje o datu uplatnění práva na povinný příspěvek,
c) údaje o počtu směn rizikové práce odpracovaných zaměstnancem v rozhodném období,
d) údaje o výši zaplacených povinných příspěvků za jednotlivá rozhodná období a o datu platby.
Tyto záznamy jsou zaměstnavatelé povinni uchovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
Změna dalších zákonů
V návaznosti na nový zákon o povinném příspěvku na produkty na stáří byly přijaty i novinky v dotčených právních předpisech. Konkrétně se jedná o novinku v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou se zavádí přednost placení povinného příspěvku před zvýšeným pojistným na důchodové pojištění z vyměřovacího základu zaměstnance ze zaměstnání, v němž vykonává rizikové práce v rizikovém zaměstnání nebo z činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Znamená to, že i když bude zaměstnanec vykonávat zaměstnání, z něhož by zaměstnavatel platil zvýšené pojistné, bude zaměstnavatel vyměřovací základ tohoto zaměstnance zahrnovat do svého vyměřovacího základu s nezvýšenou sazbou, pokud mu u tohoto zaměstnance vznikla povinnost platit povinný příspěvek.
Další novinka se promítla do zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a spočívá ve zmírnění časových podmínek pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření.
Shrnutí hlavních bodů nové právní úpravy od 1. 1. 2026
- zavedení povinnosti zaměstnavatele přispívat zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, každý měsíc na jejich penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření => tzv. povinný příspěvek,
– vykonávání rizikové práce zařazené do 3. kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek – vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem, celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami,
– odpracování alespoň 3 směn rizikové práce v kalendářním měsíci,
– aktivace zaměstnavatelovy povinnosti platit povinný příspěvek oznámením zaměstnance,
– výše 4 % vyměřovacího základu,
- zavedení informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům týkající se práva na povinný příspěvek a způsobu jeho uplatnění,
- zavedení povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku,
- úprava přestupků spočívajících v porušení povinnosti zaměstnavatele a stanovení správních trestů,
- rozšíření působnosti územní správy sociálního zabezpečení na kontrolu dodržování povinností stanovených daným zákonem,
- přednost placení povinného příspěvku zaměstnavatele před zvýšeným pojistným,
- zmírnění časových podmínek pro čerpání tzv. předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření v případě zaměstnanců, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek.
Závěr
Zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří zavádí novou povinnost zaměstnavatelů vůči vybraným skupinám zaměstnanců vykonávajícím rizikovou práci. Právní úprava nastavuje konkrétní pravidla pro vznik a výplatu příspěvku, pro plnění informační povinnosti i vedení související evidence. Do praxe se tak zavádí nový prvek, který bude vyžadovat administrativní i organizační připravenost zaměstnavatelů a aktivní součinnost zaměstnanců, kteří budou muset své právo na povinný příspěvek uplatnit. Jaký bude skutečný přínos této úpravy, se ukáže až po prvních zkušenostech z praxe.
