V pátek 22. března se na společném jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a jeho týmem sešly předsedkyně OS Dagmar Žitníková, místopředsedkyně OS Jana Hnyková a vedoucí právního a sociálního oddělení OS Ivana Břeňková. Za MPSV se jednání spolu s ministrem zúčastnily vrchní ředitelky Dana Roučková, Iva Merhautová a Zdislava Odstrčilová.
Obsahem jednání byly
- návrhy odborů na zvýšení platů zaměstnanců veřejných služeb a státní správy,
- návrhy MPSV k minimální mzdě,
- vyjádření odborového svazu k návrhu MPSV k důchodové reformě a možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách,
- zařazování pracovníků v sociálních službách do tarifních tříd,
- evropská směrnice, která ukládá jednotlivým členským státům zpracovat národní plány dlouhodobé péče.
Zvýšení platů zaměstnanců veřejných služeb a státní správy
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková znovu připomněla opakovaný požadavek odborového svazu na zvýšení platů zaměstnanců veřejných služeb a státní správy. Připomněla makroekonomické propočty odborů, které jednoznačně prokazují reálný propad platů za poslední tři roky až o 20 %. Poukázala na odchody zaměstnanců ze sociálních služeb, na nekonkurenceschopnost veřejné a státní správy, na nízké platy v hygienické službě. Závěrem znovu zopakovala požadavek odborů zvýšit tarify v co nejbližší době, a to minimálně o 10 %.
Připomněla, že odbory také požadují zrušit přílohu č. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky zařadit opět do přílohy č. 3. Vytvoření nové přílohy bylo nesystémové, politicky motivované a způsobuje problémy.
Ministr Marian Jurečka souhlasil s propočty odborů týkajícími se poklesu reálných průměrných mezd, ale připomněl ekonomickou situaci státu. Sdělil, že vláda bude o požadavku odborů jednat, bude apelovat na jednání s K5 (vládní koalice).
Vrchní ředitelka Dana Roučková okomentovala aktuální stav platů a propočty MPSV. Potvrdila, že v příloze č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., je 50 tarifů pod úrovní minimální mzdy. V příloze č. 2 (pracovníci v sociálních službách) jde o 9 tarifů a MPSV si je vědomo, že pod úrovní minimální mzdy jsou také tarify v nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Sdělila, že MPSV provádí propočty finančních dopadů na státní rozpočet a veřejné rozpočty, které by nastaly v případě zvýšení platových tarifů.
Ministr Marian Jurečka se vyjádřil také ke změnám v oblasti zaručených mezd. Zopakoval, že zaměstnavatelé považují regulaci formou zaručených mezd za přežitou a že ve většině firem se vyplácejí vyšší mzdy, než je jejich zaručená úroveň.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková zdůraznila, že zaručené mzdy využívá jak sektor zdravotnictví, tak sociální služby a také například doprava. Odborový svaz se zrušením zaručených mezd zásadně nesouhlasí. Na základě dlouholetých zkušeností se odbory obávají, že zaměstnavatelé zvláště v sociálních službách a ve zdravotnictví nebudou chtít mzdy zvýšit. Bohaté zkušenosti s tím mají z minulých let, což panu ministrovi opakovaně sdělují.
V sociálních službách se v případě neziskových organizací jedná téměř o pravidlo, že pokud nerostou zaručené mzdy, neroste ani mzda jejich zaměstnanců. Připomněla také, že přestože se zvýšil objem financí, tak platy a mzdy v sociálních službách nerostly.
Zkušenosti jsou tristní také ze zdravotnictví. V mnoha nemocnicích jsou mzdové tarify nastavené u jednotlivých kategorií zaměstnanců pouze na úrovni zaručené mzdy.
Vedoucí právního a sociálního oddělení OS Ivana Břeňková se za odbory vyjádřila k návrhu na zachování zaručených mezd pro veřejnou sféru. Kritizovala návrh řešit zaručené mzdy podle stupně dosaženého vzdělání a na příkladě všeobecné sestry, která může mít vzdělání od středoškolského až po doktorandské, uvedla, jak by mohly vypadat případné problémy. Stupeň vzdělání je pro stanovení úrovně zaručených mezd nevhodný, zaměstnavatel zařazuje zaměstnance podle nejnáročnějšího druhu práce a například všeobecná sestra bez ohledu na stupeň vzdělání vykonává shodné činnosti. Odborový svaz žádá MPSV a vládu o přehodnocení návrhu v návaznosti na vzdělání a zachování zaručených mezd i v podnikatelské sféře.
V souvislosti s navrhovanými změnami v zákoníku práce poděkovala ministrovi Jurečkovi za jeho vyjádření, že nechce do novely zákoníku práce zapracovat výpověď bez udání důvodu.
Rizika a možnost dřívějšího odchodu do důchodu
Ministr Marian Jurečka popsal záměr MPSV a Ministerstva zdravotnictví na řešení dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance v rizikových skupinách. Připomněl, že návrh vychází ze stanovení rizik a že ve III. skupině rizik se obě ministerstva shodla, že vyberou jako ztěžující pouze určitá rizika.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková za odborový svaz vyslovila zásadní nesouhlas se zpracováním rizik III. kategorie. Odbory nepochopily, proč MPSV eliminovalo například biologická rizika, chemická rizika, nebo zásadní ztěžující faktor – psychickou zátěž.
Jako velký problém vnímají také to, že v současné době neexistuje jednotný postup pro zařazování zaměstnanců do rizikových skupin. Každý zaměstnavatel a dokonce každá hygienická stanice postupuje jinak. Odbory proto navrhují vytvořit metodiku pro zařazování zaměstnanců do rizikových skupin. Chtějí také zohlednit jako ztěžující faktor psychickou zátěž, a to jak pro zaměstnance ve zdravotnictví, tak v sociálních službách (kompletní stanovisko OS k návrhu najdete níže pod článkem jako soubor ke stažení nebo ZDE).
Vrchní ředitelka Iva Merhautová doplnila ministra a sdělila, že podle informací z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) je v kategorii rizika III zařazeno asi 13 000 zdravotníků. V sociálních službách je situace složitější, ale už je připraven informační systém pro sociální služby, který do budoucna bude všechny potřebné ukazatele evidovat. O návrhu odborového svazu na vytvoření jednotné metodiky pro zařazování zaměstnanců do rizikových skupin doporučuje ministr práce a sociálních věcí jednat se zástupci Ministerstva zdravotnictví.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková v souvislosti s návrhem na dřívější odchody do důchodu závěrem sdělila, že odbory oceňují aplikaci již osvědčeného postupu podle odpracovaných směn.
Zařazování pracovníků v sociálních službách do platových tříd
Místopředsedkyně OS Jana Hnyková při projednávání zařazování pracovníků v sociálních službách do platových tříd připomněla jednání v Olomouckém kraji a závazek MPSV připravit metodiku k zařazování pracovníků v přímé péči do platových tříd. Práce v sociálních službách je náročná, chybí zaměstnanci a jejich odměňování je stále na poslední pomyslné příčce.
Ivana Břeňková se vrátila k úpravám katalogu prací a vyjasnění činnosti pracovníků v oblasti aktivizace. Problém odbory řeší několik let a stále není shoda.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková doplnila, že i na základě doporučení Olomouckého kraje přistoupí odborový svaz k řešení prostřednictvím soudního sporu. Bude hájit zaměstnance, kteří jsou svým zařazením poškozeni, protože vykonávají práce, které jsou složitější, náročnější a neodpovídají jejich aktuálnímu zařazení.
Vrchní ředitelka Zdislava Odstrčilová připomněla uskutečněná jednání a sdělila, že MPSV metodiku připravuje.
Ministr Marian Jurečka se po kratší diskuzi také přiklonil k tomu, aby ve věci zařazení pracovníků rozhodl soud.
Strategie České republiky k dlouhodobé péči
Ivana Břeňková se dotázala na přípravu strategie České republiky k dlouhodobé péči. Sdělila, že podle informací z Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) mají evropské země návrhy předložit již v červnu, přitom s odbory nebyl projednán, současně uvedla garanta za MPSV, což vrchní ředitelka Zdislava Odstrčilová potvrdila. Strategie bude odborům zaslána v rámci připomínek.
V závěru jednání se účastníci shodli, že další jednání k platům proběhne zřejmě na úrovni koaličních stran.