Ve dnech 11. až 12. září 2023 se konal v Bratislavě mezinárodní seminář s názvem ,,Sociální dialog v sociální péči, odměňování zaměstnanců“. Seminář uspořádal Slovenský odborový svaz zdravotnictví a sociálních služeb a byl financovaný z Nadace Friedricha Eberta (FES). Semináře se zúčastnilo 25 členů našeho odborového svazu ze sociálních služeb a 25 odborářů ze slovenských sociálních služeb.
V úvodu mezinárodního semináře předsedkyně českého OS Dagmar Žitníková a předseda Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Anton Szalay přednesli zdravice a pak jsme se vrhli na program. Zaměřím se hlavně na vystoupení slovenských kolegů a na jejich problematiku a stručněji zhodnotím vystoupení za českou stranu.
Kolektivní smlouva vyššího stupně
V úvodu semináře jsme zhodnotili vedení sociálního dialogu na Slovensku a v České republice. Předseda Anton Szalay seznámil s vedením sociálního dialogu na úrovni vlády, kraje a základních odborových organizací. Ve Slovenské republice mají v tomto sektoru uzavřenou kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS) až do 31. 8. 2024. Mezi základní benefity z KSVS patří 37,5 hodinový pracovní týden a základní výměra dovolené činí 5 týdnů. V KSVS je i základní stupnice platových tarifů, podmínky odstupného a odchodu do důchodu. Zároveň se dohodli na 2 % na doplňkové důchodové spoření a 1 % přídělu do sociálního fondu. V rámci podnikových kolektivních smluv lze dohodnout příznivější pracovní podmínky. Dokonce si mohou sjednat denní výši náhrady při dočasné pracovní neschopnosti, nejvíce však do 80 % vyměřovacího základu.
Vedení Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb jedná na všech úrovních, řeší zařazení některých profesí do platových tříd, dodatkovou dovolenou, vyplácení rizikových příplatků, pomáhá v základních odborových organizacích a zpracovává vzorové kolektivní smlouvy.
Za českou stranu k sociálnímu dialogu vystoupila místopředsedkyně OS Jana Hnyková, která se zaměřila na vedení sociálního dialogu na všech úrovních. Připomněla nejpalčivější problémy v sociálních službách v České republice, ke kterým patří připomínkování legislativy, navýšení platů a mezd, odměny pro sociální oblast za mimořádné nasazení v době pandemie covidu, ošetřovatelská péče v sociálních službách, transformace psychiatrické péče a dopady do sociálních služeb. Odborový svaz upozorňuje na nedostatek personálu a dopady do sociálních služeb, zapojuje se do řešení zdravotně-sociálního pomezí, zapojuje se do pracovních skupin k různé problematice, účastní se seminářů, konferencí a kongresů k sociálním službám, informuje o dění v sociálních službách ve svém svazovém časopise, na webu a sociálních sítích.
Dvě reformy v sociálních službách
V dalších přednáškách jsme se věnovali připravované reformě v oblasti sociálních služeb v kontextu Plánu obnovy a odolnosti Slovenské republiky, se kterým nás seznámila ředitelka odboru Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky Mária Machajdíková. Změny vycházejí z programového vyhlášení vlády a odborníků 2023. Ve střednědobých prioritách připravují dvě reformy – Reformu integrace a financování dlouhodobé sociální a zdravotní péče a Reformu posudkové péče.
V rámci první reformy bude spuštěn nový informační systém sociálních služeb, bude veřejnosti předložena koncepce financování sociálních služeb k diskuzi a projedná se legislativa v oblasti financování sociálních služeb. V krátkodobém horizontu se věnují mzdám pečovatelek a přípravě národního plánu pečovatelské služby.
Byly nám představeny národní priority rozvoje sociálních služeb na léta 2021-2030, chtějí vytvořit strategický rámec sociálních služeb v Slovenské republice. S tím je spojené i zabezpečení finančního a personálního zajištění rozvoje sociálních služeb a propojení sociálních služeb s jinými veřejnými službami v rámci podpory sociálního začleňování zranitelných jedinců, rodin a skupin do komunity.
Za českou stranu vystoupil ředitel odboru koncepce sociálních služeb a sociální práce MPSV Martin Kocanda, který představil ve své přednášce legislativní změny v sociálních službách v České republice. Představená legislativa se týkala připravovaného profesního zákona o sociálních pracovnících, sociálně-zdravotního pomezí a novely zákona o sociálních službách.
Členka výkonné rady českého OS Marcela Holčáková se věnovala transformaci psychiatrické péče a dopadům do sociálních služeb v České republice, informovala o průběhu reformy a o pozitivních a negativních dopadech do sociálních služeb.
Touto přednáškou skončil první den jednání.
Financování sociálních služeb
Druhý den jednání jsme se věnovali financování sociálních služeb.
Místopředsedkyně nitranského kraje Martina Holečková popsala sociální služby v kraji, kde mají 25 pobytových sociálních služeb a 2300 zaměstnanců a dalších 1000 zaměstnanců pracujících v neziskovém sektoru. Na sociální služby vydávají 22 % ze svého rozpočtu. Poukázala na nedostatek personálu a zvýšení náročnosti speciálních potřeb v sociálních službách.
Ředitel pobytového zařízení sociální péče Domov u lesa Tavíkovice na Znojemsku Tomáš Havlásek se ve své přednášce věnoval financování sociálních služeb z pohledu ředitele pobytové služby. Ve své přednášce se věnoval i personální otázce a stárnutí zaměstnanců.
V posledních dvou přednáškách jsme se za českou a slovenskou stranu věnovali odměňování zaměstnanců v sociálních službách.
Místopředsedkyně slovenského OS Daniela Pochybová seznámila s odměňováním, které se řídí pro zaměstnance ve veřejném zájmu zákonem č. 553/2003 (https://www.aspi.sk/products/lawText/1/99098/1/2/nariadenie-c-296-2022-zz-ktorym-sa-ustanovuju-zvysene-stupnice-platovych-tarif-zamestnancov-pri-vykone-prace-vo-verejnom-zaujme/nariadenie-c-296-2022-zz-ktorym-sa-ustanovuju-zvysene-stupnice-platovych-tarif-zamestnancov-pri-vykone-prace-vo-verejnom-zaujme ). Zaměstnanci v neziskovém sektoru jsou odměňováni podle zákoníku práce.
K zásadním změnám v zákoně č. 553/2003 došlo v roce 2018 a přinesl pozitivní i negativní změny. Pozitivní změna v té době spočívala v tom, že nejnižší tarifní plat podle základní stupnice byl na úrovní minimální mzdy roku 2019 v sumě 520 eur. Další změny se týkaly redukce platových tříd ze 14 na 11. Stanovila se nová hranice započítání praxe nad 40 let, po které zaměstnanci volali. Snížení nebo odebrání osobního příplatku musí být projednáno s odborovou organizací. Valorizace platů nemůže být na úkor snížení nebo odebrání osobního příplatku.
Za negativní odboráři považují, že nebyl dohodnutý valorizační mechanismus, aby se při růstu minimální mzdy automaticky upravily i stupnice platových tarifů na úroveň minimální mzdy. KSVS garantovala na rok 2019 a 2020 zvýšení o 10 % a v dalších letech se muselo tvrdě vyjednávat. V roce 2021 dostali zaměstnanci v sociálních službách odměny za práci při pandemii COVID-19 ve výši 100 eur a následně ve výši 350 eur. V roce 2022 dostali navýšeno 3 % a odměnu ve výši 500 eur. Na rok 2023 bylo dohodnuté navýšení o 7 % a na rok 2024 budou zvýšeny platové tabulky o 10 %.
Místopředsedkyně slovenského OS Daniela Pochybová konstatovala, že platové třídy a stupně jsou zase nyní pod úrovní minimální mzdy. V letošním roce dostali zaměstnanci v sociálních službách stabilizační příplatek, o kterém rozhodoval ředitel zařízení podle potřebnosti jednotlivých profesí. Podmínkou bylo podepsání smlouvy o setrvání v pracovním poměru tři roky u zaměstnavatele. Všeobecná sestra a fyzioterapeut dostali odměnu ve výši 4000 eur, praktická sestra, pečovatelka, sanitář 3000 eur a sociální pracovníci a členové odborného týmu 2000 eur.
Pro zajímavost přidávám ještě informace o poskytování ošetřovatelské péče v sociálních službách. Při uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou činí úhrada na jednoho klienta 6,60 eur a za lůžkoden v pobytových zařízeních 26 eur.
Místopředsedkyně OS Jana Hnyková za Českou republiku informovala o financování sociálních služeb a o odměňování v sociálních službách.
Sociální služby na Slovensku a v České republice prošly vývojem a každá země se trochu jinak staví k systému a odměňování. V tomto článku nezazněly úplně všechny informace, ale to nejdůležitější z mého pohledu. Moje kolegyně a kolegové, kteří se semináře účastnili, pozitivně kvitovali společný seminář a věřím, že si odnesli dostatek informací jak z oficiálního jednání, tak neformálního setkání s kolegy ze sociálních služeb ze Slovenska.
