Ve dnech 25. a 26. října zasedal výkonný výbor Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU). Hlavním bodem jednání byly dopady krize a nárůst životních nákladů pracovníků ve veřejných službách. Rostoucí ceny energií a vysoká inflace způsobují zaměstnancům problémy a staví je před těžká opatření.
Výkonný výbor podpořil plán, který budou odboráři v jednotlivých státech a u svých vlád prosazovat:
- Kolektivní vyjednávání za zvýšení mezd/platů.
- Odbory zastupují zaměstnance, kteří čelí vysokým účtům za energie, potraviny, bydlení. Pro EPSU jsou práva na energie, na potraviny nutné k životu, na bydlení a vodu lidskými právy a je nutné je chránit. EPSU spolupracuje s koalicí Právo na energii, aby byl zdůrazněn požadavek odborů na zákaz odpojování od energií.
- Odbory požadují okamžité stanovení cenových stropů, především za energie. Odbory požadují zavedení daně z nadměrných zisků energetických firem a firem, které mají neočekávané zisky z důvodu kritické situace. Dividendy je třeba převést do mezd a platů zaměstnanců.
- Evropská konfederace odborových svazů (EOK) žádá národní a evropská protikrizová podpůrná opatření na ochranu příjmů a pracovních míst v průmyslu, službách a veřejném sektoru, včetně opatření typu SURE na ochranu pracovních míst, příjmů a na financování sociálních opatření pro zvládnutí této krize. (Iniciativa Evropské komise SURE v době koronaviru byla zřízena ke zmírnění ekonomických dopadů, k udržení příjmů a pracovních míst zaměstnanců i k ochraně osob samostatně činných. Šlo o poskytnutí úvěrů potřebným zemím.)
- EPSU dlouhodobě požaduje reformu pro fungování energetického trhu EU, požaduje, aby energie byla veřejným statkem. Veřejné investice jsou nutné k řešení základních příčin krize, jako jsou nedostatečné investice do zelené energie a privatizace.
- Odbory musí být nedílnou součástí národních plánů prostřednictvím mechanismů sociálního dialogu, které se ukázaly jako dobře fungující.
Výkonný výbor EPSU
– odmítl, že za inflací stojí vysoké mzdy, kromě rostoucích energií existují důkazy, že inflaci podporují vysoké zisky,
– schválil svůj rozpočet na rok 2022 a rok 2023,
– připravoval se na kongres EPSU, který se bude konat v roce 2024 v Bukurešti, schválil členy pracovních skupin pro přípravu rezolucí a stanov. V pracovní skupině pro přípravu stanov je za Českou republiku a celý region střední Evropy a západního Balkánu schválen Michal Votava z OS UNIOS. Do pracovních skupin budou nominováni zástupci mladých odborářů.
Na programu výkonného výboru byla informace o práci skupiny pro zdravotnictví a sociální péči. Výkonný výbor EPSU chce, aby se řešení nedostatku zaměstnanců stalo evropskou prioritou a aby vlády chápaly potřebu naléhavosti, jak uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) – Evropa.
Za Českou republiku vystoupila Ivana Břeňková s doporučením, aby kolegové ze Švédska požádali o uspořádání evropské konference k personální otázce zdravotnických pracovníků a jejich nedostatku v Evropě. V České republice uspořádání konference v rámci předsednictví ČR v Radě Evropy neúspěšně požadovala předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Švédsko bude po České republice předsednickou zemí v Radě EU, a to od 1. ledna do 30. června 2023.
Výkonný výbor EPSU zhodnotil práci evropských rad pro oblast sociálních služeb, poukázal na selhání francouzské pečovatelské společnosti Orpea a podpořil kampaň EPSU za zastavení komercializace a poskytování péče za účelem zisku.
Členové výkonného výboru byli podrobně informováni o přijaté směrnici o přiměřené minimální mzdě.
Na přípravě směrnice a jejího obsahu se EPSU a EOK podílely a tvrdě o jejím znění vyjednávaly.
Evropská unie stanovila pravidla, která podpoří přiměřené zákonné minimální mzdy v Evropě a přispějí ke zlepšení pracovních a životních podmínek zaměstnanců v Evropě. Konečné znění směrnice o přiměřených minimálních mzdách přijala Rada dne 4. října 2022.
Směrnice zavedla nová unijní pravidla týkající se postupů pro stanovení a aktualizaci přiměřenosti zákonných minimálních mezd, podpory kolektivního vyjednávání o stanovování mezd, účinného přístupu k ochraně formou minimální mzdy pro pracovníky, kteří mají podle vnitrostátních právních předpisů na minimální mzdu nárok.
Aktualizace zákonných minimálních mezd se budou provádět nejméně každé dva roky (nebo nejméně každé čtyři roky v případě zemí, které používají mechanismus automatické indexace).
Směrnice však nepředepisuje konkrétní výši minimální mzdy, které musí členské státy dosáhnout.
Jedním z cílů směrnice je zvýšit počet pracovníků, na něž se kolektivní vyjednávání o stanovování mezd vztahuje. K dosažení tohoto cíle by země měly podporovat větší zapojení sociálních partnerů do kolektivního vyjednávání.
Členské státy, v nichž se kolektivní vyjednávání týká méně než 80 % pracovníků, by měly vypracovat akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Ten by měl stanovit jasný harmonogram a konkrétní opatření k postupnému zvyšování míry rozšíření kolektivního vyjednávání. To se týká také České republiky.
Podle nejnovějších údajů OECD/AIAS zveřejněných Evropským odborovým institutem je osm zemí na hranici 80 % nebo nad ní: Itálie, Rakousko, Francie, Belgie, Finsko, Švédsko, Dánsko a Španělsko. Slovinsko (79 %), Nizozemsko (76 %) a Portugalsko (74 %) se nacházejí těsně pod prahovou hodnotou, zatímco zbývajících 16 členských států je nejméně 20 procentních bodů pod 80 %.
