Jednání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR pro zdravotnictví se konalo 4. září 2023 v budově Ministerstva zdravotnictví. Najít termín, který by vyhovoval zástupcům odborů, zaměstnavatelů i vlády a který zajistí předložení požadovaných materiálů, je náročné. To se ukázalo před i při samotném jednání. Jednání se nemohl účastnit ministr Vlastimil Válek a na jednání nebyl předložen konkrétní podklad k připravované úhradové vyhlášce pro rok 2024. Na druhou stranu se jednání neočekávaně účastnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., který přednesl informaci k bodu sociálně-zdravotních služeb.
Pracovní skupina pro personální stabilizaci
Prvním bodem jednání byla kontrola úkolů z předchozích jednání pracovního týmu.
Dobře bylo hodnoceno splnění prvního úkolu, ustanovení pracovní skupiny pro personální stabilizaci ve zdravotnictví. Členové pracovní skupiny byli jmenování ministrem zdravotnictví, vedením skupiny je pověřen náměstek ministra Bc. Josef Pavlovic. Členkou pracovní skupiny je předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková a stálým hostem je vedoucí právní a sociálního oddělení OS a vedoucí pracovního týmu Ing. Ivana Břeňková.
Pracovní skupina se po volbách a jmenování vlády koncem roku 2021 sešla poprvé až 26. června 2023. Členové pracovní skupiny předloží podněty a témata, kterým se bude skupina nadále věnovat.
Zdravotní připojištění a nadstandardy
Druhým úkolem z minulých jednání pracovního týmu byl požadavek, aby Ministerstvo zdravotnictví předložilo záměr týkající se připojištění za poskytnutou zdravotní péči a nadstandardů ve zdravotnictví.
Ministerstvo informovalo, že podíl celkových výdajů do zdravotnictví k poměru HDP roste tím, že se zvyšují výdaje z veřejného zdravotního pojištění, proti tomu je podíl soukromých výdajů ve zdravotnictví k HDP nadále jedním z nejnižších jak v rámci EU, tak v rámci OECD. Soukromé prostředky by mohly ty veřejné doplnit.
Za současného legislativního stavu je doplácení nad rámec zákonného nároku velkým problémem, pacient si nemůže například doplatit rozdíl mezi základní variantou oční čočky a variantou lepší, která je medicínsky srovnatelná, ale pro pacienta komfortnější. Ministerstvo připomnělo, že již za současného právního stavu je možné, aby například v případě dražších očních čoček byl alespoň výkon oddělen od materiálu a hrazen z veřejného zdravotního pojištění, ale nadstandardní materiál si musí pacient hradit celý sám.
Problémem se zabývala pracovní skupina senátora Romana Krause (ODS), připravila vstupní materiál, který obsahuje zákonné zakotvení doplácení rozdílu mezi hrazenou zdravotní péčí a péčí, která přesahuje nárok pojištěnce na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že jde o materiál pana senátora, nebyl členům pracovního týmu předložen.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odborníky na ústavní právo zkoumá, zda je vůbec reálná možnost zavedení nadstandardu do českého právního řádu tak, aby vyhověl všem ústavním podmínkám. Nadstandard nemůže podle vyjádření ministerstva vést k omezení nároku pojištěnce na zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo financí předložilo návrh na zavedení pravidel pro připojištění tzv. dlouhodobé péče. Konkrétní výstupy nejsou známy.
Ministerstvo informovalo, že zvažuje transformaci fondu prevence veřejného zdravotního pojištění, která by umožnila širší využití prostředků tohoto fondu právě na úhradu zdravotních služeb nad rámec veřejného zdravotního pojištění.
Pracovní tým došel k závěru, že tento úkol trvá a bude opětovně projednán po předložení materiálů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí.
Změny sociálně-zdravotních služeb
Třetím úkolem z minulých jednání pracovního týmu je návrh na úpravy a změny sociálně-zdravotních služeb.
Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník připomněl, že MPSV ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravuje změnový zákon, kterým se bude novelizovat zákon o sociálních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Cílem je propojení a vzájemná koordinace dosud oddělené části sociální a zdravotní péče, zlepšení kvality života pacienta/klienta v sociálně-zdravotních službách. Vznikne nový prostor pro rozvoj poskytování zdravotní a sociální péče ve vzájemné koordinaci a na jednom místě poskytování.
Sociálně-zdravotními službami bude poskytování vzájemně koordinované zdravotní a sociální péče. Sociálně-zdravotní lůžkovou péčí bude péče, která se poskytuje pacientovi s dlouhodobým chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením. Přijetí klienta/pacienta bude možné pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře a ve vztahu k sociálním potřebám stanoví podmínky MPSV.
Bude nezbytné oprávnění k poskytování zdravotních služeb a registrace pro poskytování pobytové sociální služby.
Následná lůžková péče a dlouhodobá lůžková péče nebudou do sociálně zdravotní lůžkové péče zahrnuty, zůstanou výhradně zdravotní péčí.
Při stanovení nových požadavků na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení lůžkové sociálně-zdravotní péče se bude primárně vycházet ze stávajících požadavků pro dlouhodobou lůžkovou péči.
Úhrada sociálně-zdravotní lůžkové péče bude zahrnovat platbu za poskytnutou zdravotní péči, platbu klienta/pacienta za hotelové služby a úhradu v přiznané výši příspěvku na péči. Pro úhradu zdravotní péče bude pravděpodobným mechanismem ošetřovací den.
Dlouhodobá lůžková péče bude po uplynutí 90 dnů hrazena pouze po schválení zdravotní pojišťovnou.
Koordinaci sítě sociálně-zdravotních služeb bude zajišťovat kraj. Za Ministerstvo zdravotnictví požádal náměstek ministra Václav Pláteník ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR profesora RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., o prezentaci.
Ředitel Dušek sdělil, že Národní zdravotnický informační systém je dobudován, je nutné pracovat na vytvoření Národního sociálního informačního systému. Musí dojít k propojení dat MPSV a Ministerstva zdravotnictví. Ředitel Dušek s MPSV začal úzce spolupracovat, v prezentaci poukázal na nevyváženost lůžkového fondu, nedostatečnou kapacitu lůžek pro následnou a dlouhodobou péči, vysoký podíl neoptimální trajektorie pacientů systémem zdravotních služeb v závěru života a velké rozdíly mezi regiony. Závěrem ředitel Dušek uvedl, že zajištění péče v přirozeném prostředí pacienta mimo poskytovatele akutní lůžkové péče je nedostatečné. Zátěž akutní lůžkové péče je vysoká. Dlouhodobá udržitelnost systému si vyžádá výrazné posílení komunitních zdravotních a zdravotně-sociálních služeb.
Prezentaci viz níže jako soubor ke stažení.
Zaměstnavatelé a odbory připomněli, že s návrhy MPSV a Ministerstva zdravotnictví, které jim byly předložené ve formě změnového zákona, nesouhlasí a k materiálu předložili zásadní připomínky. Oba sociální partneři se vyjádřili, že očekávají racionální diskuzi na základě dat a zkušeností.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký připomněl dvě studie realizované ve spolupráci s doc. Ladislavem Průšou, které jednoznačně doložily podfinancování zdravotní péče v sociálních službách.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se vrátila v čase zpět do roku 2006, kdy vznikl zákon o sociálních službách, a připomněla každoroční dohadování o navýšení úhrad za provedenou ošetřovatelskou péči. Úhrady byly primárně nastavené špatně, nepokrývaly a dosud nepokrývají mzdové náklady na všeobecné sestry. V případě, že by změnový zákon zvolil obdobný postup, tak se poskytovatelé dostanou do obrovských finančních problémů. Dokud nebude předložen komplexní návrh na další financování zdravotní péče v novém typu služeb, tak je novela pro odbory nepřijatelná. Za nepřijatelné odbory považují také zajištění zdravotní péče přes agentury.
Za sociální partnery byl také vznesen dotaz, zda a kdy budou vypořádané jejich připomínky k novele.
Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že připomínky budou vypořádány, sociální partneři obdrží vypořádací tabulku. Poskytování zdravotní péče by mělo být zajištěno vlastními zaměstnanci, tento způsob budou preferovat zdravotní pojišťovny.
Místopředsedkyně OS Jana Hnyková se zeptala na krácení finančních prostředků z Národního plánu obnovy. Mediálně bylo prezentováno, že finanční prostředky na dlouhodobou péči budou kráceny o 3 mld. Kč. Má Ministerstvo zdravotnictví plán, jak tyto finance nahradí?
Náměstek Václav Pláteník sdělil, že financování je vícezdrojové, Ministerstvo zdravotnictví bude hledat finance.
Příjmy a výdaje veřejného zdravotního pojištění
Druhým bodem jednání pracovního týmu byly ekonomické souvislosti příjmů a výdajů systému veřejného zdravotního pojištění.
Odbory požadovaly, aby se na jednání pracovního týmu projednal návrh úhradové vyhlášky pro rok 2024. Materiál byl v době jednání pracovního týmu v přípravě a před schválením poradou vedení, proto se členové pracovního týmu dohodli, že požadují následné jednání za účasti ministra zdravotnictví.
Ředitel odboru odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví Mgr. Tomáš Troch sdělil, že se pro rok 2024 předpokládají příjmy zdravotního pojištění ve výši 499,5 mld. Kč, jednalo by se o nárůst 31,7 mld. Kč. Současný zůstatek na fondech pojišťoven je ve výši 55,2 mld. Kč a očekává se pokles na výši 51,9 mld. Kč. Žádná zdravotní pojišťovna nebude mít na konci roku 2023 vyčerpané zůstatky a nedojde tak k ohrožení plateb poskytovatelům. Čerpání prostředků z veřejného zdravotního pojištění v roce 2024 bude závislé na konečné podobě úhradové vyhlášky, která je těsně před odesláním do připomínkového řízení. Jednotliví poskytovatelé by měli mít v průměru navýšení úhrad o 6 %. Ovšem jedná se o průměr, takže konečná čísla pro jednotlivé poskytovatele se mohou velmi výrazně lišit.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková vznesla dotaz, zda bude v úhradové vyhlášce vyhrazena pevná částka na zvýšení mezd.
Mgr. Troch odpověděl, že v úhradové vyhlášce je deklaratorní záměr, že polovina růstu úhrad, který jednotliví poskytovatelé lůžkové péče dostanou, by měla být směřována do růstu objemu mezd a platů.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková upozornila, že pokud nastane situace, kdy poskytovatel obdrží navýšení úhrad o jedno procento, tak navýšení platů, nebo mezd o půl procenta je při souhrnné inflaci okolo 28 % a předpokladu inflace pro příští rok okolo 9 %, absurdní. Odbory vyčkají na zaslání návrhu vyhlášky. Už nyní ovšem deklarují, že požadují oddělit od zvýšených úhrad zvlášť finanční částku na zvýšení platů a mezd.
Příprava státního rozpočtu pro rok 2024
Třetím bodem jednání byla příprava státního rozpočtu pro rok 2024, rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví včetně rozpočtu pro orgány ochrany veřejného zdraví. Parametry rozpočtu jsou stanoveny Ministerstvem financí v několika tzv. bězích. V současné době probíhá 4. běh, ve kterém bude zapracováno snížení příjmů z prodeje očkovacích látek proti COVID-19.
Pro krajské hygienické stanice se v rozpočtu počítá se snížením objemu na mzdy o 2,2 %. Takovéto snížení se dotklo všech organizačních složek státu. V rozpočtu jsou také kráceny prostředky na příděl FKSP z 2 % na 1 %. Odbory se jasně ohradily a nesouhlasí s krácením prostředků na platy. Hygienická služba si prošla několika škrty financí a počtu personálu, pokud se má udržet a plnit své úkoly pro podporu a ochranu veřejného zdraví, musí být stabilizována.
Zástupci odborů i zaměstnavatelů nesouhlasí s krácením prostředků na platy zaměstnanců veřejných služeb a správy.
Změny v ochraně veřejného zdraví
Čtvrtým bodem jednání byla informace hlavní hygieničky ČR k novele zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Hlavní hygienička MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D., uvedla, že cílem návrhu novely zákona je potřeba zvýšit efektivitu a vyšší úroveň koordinace všech zainteresovaných subjektů (KHS, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav), nejen při výkonu státního zdravotního dozoru, ale zejména při zvládání mimořádných událostí. Současná forma řízení pomocí metodického řízení ze strany Ministerstva zdravotnictví není dostatečně efektivní a flexibilní.
Předkládaný návrh by měl narovnat prostředí komunikace a subordinace a řízení mezi Ministerstvem zdravotnictví a navrhovanou státní hygienickou službou jako centrálním orgánem a jími regionálními částmi.
Úpravou nedochází k úpravě organizace pouze hygienických stanic, ale celého systému veřejného zdraví v ČR. Konkrétně je počítáno s vytvořením národní strategie rozvoje a udržitelnosti veřejného zdraví a vytvoření rady vlády pro veřejné zdraví.
Státní hygienická služba bude nástupnickou organizací pro krajské hygienické stanice a hygienickou stanici hlavního města Prahy. Státní hygienická služba bude zodpovědná za vydávání mimořádných opatření na regionální a celostátní úrovni.
Ministerstvo zdravotnictví zůstane i nadále odvolacím orgánem proti rozhodnutím Státní hygienické služby.
Odbory návrh zákona pečlivě sledují a připomínkují, od ministerstva obdržely tabulku s přehledem, jak byly připomínky vypořádány, na tu reagovaly a očekávají zpětnou vazbu. Přivítaly, že proti původnímu návrhu organigramu, ve kterém nebyli uvedeni ředitelé, došlo k úpravě a v další verzi se objevili ředitelé sekcí pro jednotlivé kraje. V září bude návrh zákona předložen do vnějšího připomínkového řízení.
Foto autorka a Jana Hnyková
