Minimální mzda a výše zaručené mzdy od 1. 1. 2018

Minimální mzda

Zvýšení minimální mzdy ovlivní nejen ty, kteří ji pobírají. Na které dávky a odvody bude mít zvýšení minimální mzdy dopad? Bude se to týkat i vás?

Vláda přijala na svém jednání dne 21. srpna 2017 nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým došlo ke změně nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě.

S účinností od 1. ledna 2018 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy o 1200 Kč na 12 200 Kč za měsíc nebo 73,20 Kč za hodinu.

Odbory požadovaly růst o 1500 Kč, zaměstnavatelé chtěli nárůst o 800 Kč. Kompromisní navýšení o 1200 korun příští rok podle propočtů ministerstva práce podnikatele vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přitéct o 1,28 miliardy víc.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry.

Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách.

V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě.

V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.

V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů. 

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Minimální mzda byla zavedena v roce 1991. Za posledních 15 let minimální mzda vzrostla téměř dvojnásobně z 6200 Kč v lednu 2003, na 12 200 v lednu 2018. Vláda se na počátku svého mandátu zavázala k tomu, že minimální mzdu postupně zvýší až na 40 procent průměrné mzdy. Průměrná hrubá mzda na přepočtené osoby v celé ekonomice ČR ve 2. čtvrtletí 2017 podle Českého statistického úřadu vzrostla na 29 346 Kč, tím se minimální mzda zvýšila na 41,6 procenta průměrné mzdy. 

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.

Dosavadní úpravy minimální mzdy (základní sazby)

Zdroj: MPSV

Výše zaručené mzdy

Minimální mzda není totožná s tzv. zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce a minimální mzda představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání.

Je uplatňována jak ve veřejných službách a správě, tak i v podnikatelské sféře, není-li sjednána kolektivní smlouva.

Zaručená mzda se týká hlavně soukromých společností (a.s., s.r.o., neziskové a církevní organizace apod.), kde rozdělujeme činnosti do takzvaných skupin prací. Veřejný sektor (nepodnikatelský sektor) podléhá především katalogu prací a katalogu správních činností, vojáci a příslušníci bezpečnostních složek mají služební hodnosti a univerzitám stačí vnitřní směrnice.

Pokud jste zaměstnaní v pracovním poměru, kde nemáte mzdu sjednanou kolektivní smlouvou, tak máte nárok na tzv. zaručenou mzdu, která chrání tyto zaměstnance před poskytováním příliš nízkých mezd mzdou zaručenou.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Pro každou tuto skupinu je uvedena nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Vláda nařízením vlády č. 286/2017 Sb. novelizovala nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, atd., ve znění pozdějších předpisů. Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musejí být nejobtížnější práce ohodnoceny „alespoň“ dvakrát lépe než nejprostší činnosti.

Měsíční sazba zaručené mzdy tedy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální (zaručená) mzda úměrně odpracované době. U polovičního úvazku (20 hodin týdně) je minimální mzda poloviční.

Jestliže je mzda v kalendářním měsíci nižší než stanovené minimum, pak takovou mzdu musí zaměstnavatel doplatit do státem stanoveného minima.

Odměna za práci tedy v praxi nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní profesi. Toto pravidlo se týká nejen zaměstnanců v pracovním poměru, ale vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Není ani důležité, jestli jde „jen“ o druhé zaměstnání nebo přivýdělek. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně.

Všechny úrovně zaručené mzdy se vztahují na všechny soukromé podnikatele. Na nepodnikatelskou sféru se vztahuje systém šestnácti platových tarifů.

Zaručená mzda v roce 2017 a 2018