Společná konference Ministerstva zdravotnictví a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR o reformě psychiatrické péče se konala 21. dubna 2022. Informacím o reformě psychiatrické péče, o roli center duševního zdraví v systému a dopadech na poskytovatele zdravotní a sociální péče jsme vyčlenili čtyři hodiny společného jednání a musíme uvést, že ani tento čas nebylo jednoduché dodržet.
Organizace i program se připravovaly společně, svazové sekce nemocnic, sociál a zdravotnických záchranných služeb se sešly, aby připravily okruhy otázek a příspěvek za stranu odborů. Zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy připravili podklady a vyjádření k předloženým okruhům otázek.
Konference byla zahájena zástupcem Ministerstva zdravotnictví, ředitelem odboru přímo řízených organizací Ing. Jiřím Michálkem, který omluvil z důvodu služební cesty ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, poděkoval za navázání spolupráce a ocenil společné jednání.
Úvodní slovo za odborový svaz přednesla místopředsedkyně Mgr. Jana Hnyková, která omluvila z důvodu nemoci předsedkyni OS Bc. Dagmar Žitníkovou, poděkovala za možnost konání konference a upozornila na hlavní problémy a dopady reformy psychiatrické péče.
Program konference byl rozdělen do tří bloků.
Reforma – aktuální stav a další postup
První blok věnovaný aktuálnímu stavu reformy psychiatrické péče a jejímu dalšímu postupu byl v režii Ministerstva zdravotnictví a sekce nemocnic odborového svazu.
Za ministerstvo prezentaci přednesla MUDr. Simona Papežová, odborná garantka projektů reformy psychiatrické péče. Sdělila, že reforma musí zajišťovat změny pozvolně a vyváženě. Ministerstvo sleduje změny v počtu akutních lůžek v nemocnicích, psychiatrických nemocnicích, lůžek pro následnou péči v psychiatrických nemocnicích k zajištění psychiatrické péče a počty center duševního zdraví. Současně se musí zajistit organizace péče, počty personálu a financování péče z veřejného zdravotního pojištění. Bylo sděleno, že se financování akutní psychiatrické péče zoptimalizovalo, což zase vyvolává nárůst počtu akutních lůžek v nemocnicích.
Center duševního zdraví je zatím 30, následovat by mělo dalších 70, s finančními prostředky zatím veřejné zdravotní pojištění počítá.
K otázce odborů, z jakého důvodu psychiatrické nemocnice navštěvuje firma, která sleduje počty a vybavení budov, se vyjádřili vedoucí oddělení ministerstva pro reformu psychiatrické péče a duševního zdraví PhDr. Ing. Pavel Mička a ředitel odboru přímo řízených organizací Ing. Jan Michálek. Odboráři z psychiatrických nemocnic byli ujištěni, že zástupci konzultační firmy spolupracují s vedením psychiatrických nemocnic. Šetření ze strany konzultační firmy má sloužit k pomoci při realizaci plánů a představ ze strany vedení psychiatrických nemocnic. Odborářům bylo doporučeno, aby se obrátili na své zaměstnavatele.
Místopředsedkyně Mgr. Jana Hnyková upozornila na stavbu soukromé psychiatrické kliniky. Se zajištěním akutní, ambulantní psychiatrické péče soukromým subjektem nemá ministerstvo problém, pokud budou splněny všechny zákonné podmínky pro poskytování péče.
Prezentaci MUDr. Simony Papežové viz níže jako soubor ke stažení.
Za sekci nemocnic odborového svazu, skupiny pro psychiatrické nemocnice, vystoupily tři zástupkyně – Jitka Neplechová z Psychiatrické léčebny Šternberk, Zuzana Černá z Psychiatrické nemocnice Bohnice a Lenka Smolová, bohužel dnes již bývalá zaměstnankyně z Centra duševního zdraví Olomouc.
Z konference byla omluvena Soňa Vytisková z Psychiatrické nemocnice Dobřany, která připravila část vystoupení k dopadům reformy na zaměstnance.
Prezentaci sekce nemocnic viz níže jako soubor ke stažení.
Jitka Neplechová Šilhanová: bojíme se podfinancování systému psychiatrické péče
Jitka Neplechová Šilhanová informovala o doporučeních pro reformu z pohledu zaměstnanců a o jejich otázkách. Psychiatrii je nutné zpopularizovat jak z části pohledu na péči, tak na zaměstnanost. Informovanost o reformě a modernizaci poskytované péče je mezi veřejností malá, dalo by se říci žádná. Veřejnost se se způsoby a možností péče seznamuje až v době osobní potřeby, popřípadě v době potřeby pro své blízké.
O psychiatrii by měli hovořit odborníci, ne rádoby odborníci z řad laiků.
Před i v průběhu reformy odbory požadují finanční a personální zajištění. Psychiatrů, psychologů, klinických psychologů, psychoterapeutů, pedagogů i soudních znalců v oboru je stálý nedostatek, stejně tak je nedostatek ostatního zdravotnického personálu. Prodlužují se čekací doby na vyšetření nemocných.
V nemocnicích pracují týmy zaměstnanců a nastává současně problém se zaměstnanci dělnických kategorií, jejichž platové tarify jsou nízké a i pro tento rok, kdy je vysoká inflace, zůstávají bez navýšení.
Situaci psychiatrie by měla ulehčit centra duševního zdraví (CDZ), ale je tomu tak v době nedostatku personálu? Otázkou je i ocenění práce personálu v CDZ a úhrada nutných finančních prostředků. Platy byly zaměstnancům CDZ nastaveny například v roce 2016, pokud se jedná o zaměstnance nemocnic, CDZ při nemocnici, často se stává, že nemocnice musí finance na zvýšení platů krýt.
Financování z evropských projektů v letošním roce končí, k tomu zažíváme nárůst cen energií, služeb, potravin, je nutné, aby financování převzaly zdravotní pojišťovny.
Odbory se obávají, že dojde k podfinancování systému psychiatrické péče, následně by mohlo dojít k poklesu počtu zaměstnanců nezdravotnických kategorií a propouštění.
Nutná je provázanost nejen nemocnic, CDZ, ale také se zařízeními sociální péče.
Zuzana Černá: Psychiatrická nemocnice Bohnice připravuje nové aktivity
Zuzana Černá přednesla aktuální příspěvek k realizaci transformačních cílů Psychiatrické nemocnice Bohnice.
O transformaci psychiatrie bylo rozhodnuto v roce 2012, v roce 2013 byla transformace přijata, vyšel první strategický plán, spolupracovalo se s Ministerstvem zdravotnictví. Zkušební CDZ mimo projekt bylo vytvořeno v roce 2017, další CDZ již bylo zahrnuto do daného pilotního projektu v roce 2018 a další následovalo v roce 2020 také, jako pilotní projekt bylo otevřeno další CDZ.
Akutní péče byla v psychiatrické nemocnici poskytována již v roce 2017. Počet lůžek akutní péče se navýšil od roku 2018 do roku 2022 o 53 lůžek na 236 lůžek a dále se počítá s nárůstem cca o 30 lůžek. Nemocnice disponuje s 15 lůžky pro poskytování tzv. zvýšené akutní péče,
Pro následnou péči došlo od roku 2018 k poklesu o 98 lůžek na počet 849. V roce 2022 vzniklo 20 lůžek následné péče, která jsou určena pro dětskou a dorostovou psychiatrii.
Pozitivně je hodnocen pokles dlouhodobě hospitalizovaných pacientů nad půl roku ze 118 pacientů na 41 pacientů v roce 2021. Jde o 70% snížení.
Nemocnice pokračuje a připravuje nové aktivity, bude zahájen provoz nového oddělení pro poskytované zvýšení psychiatrické péče jako součást komplementu s budoucím urgentním příjmem.
K transformaci, k práci transformačního týmu i ke komunikaci se zaměstnanci se Zuzana Černá vyjádřila pozitivně.
Lenka Smolová: chybí koordinátor centra a zajištění komunikace s centrem
Lenka Smolová přednesla osobní poznatky z pilotního modulu vzniku Centra duševního zdraví Olomouc, které vzniklo 1. 9. 2020 a do 28. 2. 2022 bylo v pilotním modulu. K 1. 3. 2022 je již CDZ v ostrém provozu. Informovala o personálním obsazení centra v době fáze pilotu a v ostrém provozu. Otázkou je krácení úvazku lékaře v ostrém provozu z celého úvazku na 0,5 úvazku, což není pro práci centra optimální.
Doporučuje především řešit nedostatek bytů, aby je mohli pacienti centra využívat. Zásadním doporučením je ustavení místa pro koordinátora centra, který by pomáhal při administrativní práci, statistice, kontrole vykazovaných výkonů. Koordinátor by současně mohl zajišťovat komunikaci mezi centrem, obvodními lékaři, psychiatrickými ambulancemi a také by mohl zajišťovat propagaci centra. Současně by bylo vhodné, aby byl v nemocnicích, a to i v psychiatrických nemocnicích, zaměstnanec, který by zajišťoval komunikaci s centrem.
Za důležité považuje zvýšení propagace center duševního zdraví a vysvětlování jeho funkcí veřejnosti.
Jednání společné konference hodnotí jako velmi přínosné a věří, že dojde k větší provázanosti mezi pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví, psychiatrickými nemocnicemi a centry duševního zdraví.
Vliv reformy na poskytovatele sociálních služeb
Druhý blok k vlivu reformy psychiatrické péče na poskytovatele sociálních služeb byl v režii Ministerstva práce a sociálních věcí a sekce sociál odborového svazu.
Jan Vrbický: obcím i zařízením chybějí desítky sociálních pracovníků
Za Ministerstvo práce a sociálních věcí přednesl prezentaci Mgr. Jan Vrbický, vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb, odbor sociálních služeb a inspekce sociálních služeb.
Informoval o současném dopadu pandemie, války na Ukrajině a rostoucích cen energií na finanční zajištění sociálních služeb a o chybějících financích na provoz v letošním roce. Dále hovořil o čerpání finančních prostředků prostřednictvím Národního plánu obnovy v souvislosti s evropskými fondy a nařízením Evropské komise a zmínil se o připravované legislativě – zákon o dlouhodobé péči, legislativní úprava sociálně-zdravotního pomezí, personální a technické standardy, příprava novely zákona o sociálních službách.
Připomněl, že doposud není definována komunitní sociální služba a chybí definice centra duševního zdraví a do doby vydání bude sociální část center duševního zdraví pod sociální rehabilitací. Okomentoval nedostatek personálu v přímé péči v sociálních službách a chybějící desítky sociálních pracovníků na obcích a v zařízeních sociálních služeb.
Prezentaci Mgr. Jana Vrbického viz níže jako soubor ke stažení.
Marcela Holčáková: do sociálních služeb přicházejí klienti, kteří tam nepatří
Mgr. Marcela Holčáková za sekci sociál odborového svazu v souvislosti se sociálními službami upozornila na pacienty propuštěné z psychiatrických nemocnic. Jedná se zejména o dekompenzaci osob s duševním onemocněním po propuštění z psychiatrické nemocnice z důvodu jejich nepřipravenosti na život v komunitě a nepřipravenosti terénu, nezajištění dostatečného počtu potřebných služeb dle zmapovaných potřeb pacientů z psychiatrických nemocnic.
Důsledkem jsou dopady na poskytovatele sociálních služeb, které neodpovídají potřebám propuštěných pacientů. Do sociálních služeb přicházejí klienti, kteří tam nepatří. Přitom není naděje na jejich přestěhování do zařízení, kde by jim byl zajištěn potřebný rozsah péče. Chybějí návazné služby odpovídající cílovým skupinám, chybějí psychiatři spolupracující se zařízením a psychiatrické sestry.
Z důvodu nedostatku personálu v sociálních službách je náročné zajistit péči o klienty s duševním onemocněním a přijímáním zaměstnanců z cizích zemí se naráží na jazykovou bariéru, která u klientů vyvolává neklid a poruchy chování. Chybí vzdělávání zaměstnanců. K naplnění cíle reformy psychiatrické péče, a to zlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním, je nutná orientace na potřeby osob s duševním onemocněním, na personál a finanční zajištění.
Prezentaci Mgr. Marcely Holčákové za sekci sociál viz níže jako soubor ke stažení.
Vliv reformy na činnost zdravotnické záchranné služby
Třetí blok o vlivu reformy psychiatrické péče na činnost zdravotnické záchranné služby byl v režii zástupce zaměstnavatele a sekce zdravotnických záchranných služeb odborového svazu.
Petr Kolouch: je třeba legislativně vyřešit předávání pacientů záchrankou
Za zaměstnavatele přenesl příspěvek MUDr. Petr Kolouch, MBA, ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Informoval o zajištění psychiatrické péče na území hlavního města. Apeloval na zástupce ministerstva, aby legislativně vyřešili funkční praxi předávání pacientů záchrannou službou do ambulantních zařízení, zákon totiž doposud striktně ukládá povinnost předat pacienta do lůžkového zařízení! Seznámil přítomné s projektem koordinace umístění pacientů na zdravotně-sociálním pomezí, což jsou často také pacienti s psychiatrickým onemocněním.
Vít Přibylík: 50 % posádek zdravotnické záchranné služby se cítí ohroženo
Člen výboru sekce zdravotnických záchranných služeb Vít Přibylík shrnul problematiku pohledem zaměstnanců ZZS.
- V jedné třetině krajů přetrvávají problémy s umístěním pacientů do zařízení.
- V 20 % krajů jsou požadována další vyšetření (interní, neurologické…).
- Pacienti jsou předáváni zejména do psychiatrických nemocnic, ale také v 20 % do psychiatrických ambulancí, asi 5 % pacientů je předáno do jiných zařízení (krizová centra, stacionáře). Minimální počty pacientů jsou předány na urgentní příjmy nemocnic.
- Centra duševního zdraví zná jen 30 % ZZS, ale není znám případ aktivního využití k předání pacienta ZZS tomuto zařízení.
- Kompetence zaměstnanců ZZS jsou dány zákonem. Indikaci k výjezdu lékaře k psychiatrickému pacientovi určuje ZOS.
- Více než 75 % výjezdů k psychiatrickému pacientovi realizují posádky RZP – tedy bez lékaře. Chybí hlubší vzdělávání posádek RZP, nepravidelnost a menší počet případů vytváří na tyto osádky zvýšený tlak, který je vnímán jako neúměrná zátěž.
- 50 % posádek se cítí ohroženo, zejména z důvodů neodpovídajícího vzdělání, nemožnosti rutiny a patřičné erudice.
- Problémem jsou intoxikace, kdy si zařízení přeposílají posádku ZZS mezi sebou, nejsou daná jasná pravidla, není ochota tuto situaci řešit.
- Podobná je i situace v zdravotně-sociálním pomezí a není v silách posádek RZP toto řešit ve prospěch pacienta. Je nutné nastavit jasná pravidla pro řešení těchto případů i u psychiatrických pacientů.
Prezentaci Víta Přibylíka za sekci zdravotnických záchranných služeb viz níže jako soubor ke stažení.
***
Na závěr konference se účastníci shodli na nutném pokračování diskuse a předávání si informací.
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ
Mgr. Marcela HOLČÁKOVÁ
Vít PŘIBYLÍK
Foto Ivana Břeňková a Lubomír Francl
